Autor: Jack Norris, výkonný ředitel

Když se stanete veganem, může být obtížné předvídat, jak na to budou reagovat vaši přátelé a rodina. Nejspíše se svými blízkými budete chtít o podělit o všechny ty hrůzy, které se dějí hospodářským zvířatům.

Pokud máte štěstí, vaše rodina a přátelé vás podporují ve vašem rozhodnutí přestat konzumovat hospodářská zvířata – a co je na tom nejlepší, někteří se k vám možná i přidají! Může se ale také stát, že někdo z vašich blízkých si váš nový životní styl přebere jako urážku jejich vlastního stravování, víry, a nebo dokonce vzpomínek na zesnulého rodinného příbuzného, který byl myslivec nebo rybář.

Ve všech případech se může stát, že nebudete vědět, co říct. Tlačit na ostatní, aby něco udělali, je zpravidla nejrychlejší způsob, jak je dostat do odporu. Toto platí obzvláště pro rodinné příslušníky. Z tohoto důvodů mnoho veganů přišlo na to, že nejlepší volbou je stát se pozitivním vzorem, který jde příkladem.

Živočišné složky versus Konání největšího dobra

Na počátku veganství se stává, že chceme svým přátelům a rodině dokázat, že je možné žít bez živočišných produktů.

Je důležité si uvědomit, že veganská etika je novodobý vývojoj, ačkoliv v minulosti existovali lidé, kteří kázali laskavost ke zvířatům, žádná společnost nebyla čistě veganská. Kvůli naší historii využívání živočišných produktů, můžeme se s živočišnými složkami setkat v mnoha běžných produktech. Očekávání, že se nám z života podaří živočišné složky zcela vymýtit může být nerealistickým tlakem na nás samé.

V dnešní době nepotřebujeme jedince, kteří jsou schopni žít 100% bez živočišných produktů, ale spíše se potřebujeme zaměřit na důležité kroky, které společnost oddalují od využívání zvířat. Je výhodnější být 99% veganem a zbytek času a energie věnovat inspiraci druhých k veganství.

Ve skutečnosti snaha být 100% veganem může být škodlivá, protože se ostatním bude veganství jevit jako příliš složité a nebudou se k Vám chtít přidat. Jedním ze způsobů, jak ostatním otevřít dveře do světa veganství, je upozornění, že omezení živočišných produktů nemusí být vyhýbání se živočišným produktům nemusí být záležitostí typu všechno nebo nic.

Praktické nápady, jak:

• Během návštěv restaurací, které nejsou čistě veganské, si vybírejte z nabídky jídel, která bývá typicky veganská. Příkladem takového jídla je pizza, těsto je ve většině případů veganské a stačí obsluhu požádat o vynechání sýra. Ulehčíte si tím zbytečnému vysvětlování a dotazování ohledně ingrediencí v jednotlivých pokrmech. V restauraci si objednávejte jednoznačně veganská jídla.
• Když Vám někdo poví: ,,Nemohl bych se stát veganem, protože bych se nikdy nevzdal (vložte jejich oblíbený živočišný produkt),’’ zkuste jej podpořit v omezení ostatní živočišných produktů.
• Neodsuzujte druhé za jejich uklouznutí – každý den přináší nové možnosti, jak zamezit zvířecímu utrpení!

Někteří zastánci veganství říkají, že je důležité za každých okolností lpět na faktu, že lidé mají vůči zvířatům morální povinnost a že je špatné za jakýchkoli okolností používat živočišné produkty. Naše zkušenost je taková, že flexibilita v těchto otázkách je přínosem pro posun společnosti směrem k době, kdy zvířata již nebudou vykořisťována.

Pamatujte na svou vlastní cestu

Když se lidé stanou vegany, občas se jim nedaří pochopit, proč ostatní nejsou také vegany. Když si uvědomíme něco jako je zvířecí utrpení, často se nám obtížně vzpomíná na naši dřívější nevědomost – neuvědomovali jsme si to, a občas jsme si to ani nechtěli uvědomit.

Připomenutím si naší vlastní cesty k veganstvím můžeme zpomalit odsuzování, a naopak se více ztotožnit a stmelit s ne-vegany. Nikdo není perfektní, a pokud je naším cílem snížit zvířecí utrpení, musíme zůstat pokorní, když jednáme s druhými, které chceme podpořit ke změně.

Stereotyp naštvaného vegana

Vegani mají veškeré právo být naštvaní na to, jak se se zvířaty zachází. Vztek a pocit naléhavosti mohou být silnou motivací stát se obhájcem práv zvířat. Je ale důležité si uvědomit, že ne-vegani se vegany budou chtít stát pouze za předpokladu, že budou mít veganství spojené spíše s pozitivními emocemi, než vztekem. Z tohoto důvodu je lepší se v konverzaci s ne-vegany zaměřovat spíše na radost a uspokojení, které Vám přináší dělání světa soucitnějším.

Sociální sítě

Častým dotazem je jak často na Facebook a jiné sociální sítě přidávat příspěvky věnující se problematice zvířat. Sociální sítě jsou skvělým způsobem, jak sdílet informace o tom, co se zvířatům děje. Přátele ale nejspíš příliš častým přidáváním příspěvků odradíte. Mějte tuto možnost na paměti, a přidávejte příspěvky strategicky – tak abyste získali jejich pozornost, ale nezahltili je. Dobré je sdílet také pozitivní příspěvky o veganství, jako jsou videa s roztomilými zvířátky z farem a nebo recepty na lahodné veganské porkmy.

Když je vhodné zatlačit

Existuje výjimka, kdy není vhodné snažit se jít dobrým příkladem a vyhýbat se nátlaku – když se někdo rozhodne si Vás kvůli veganství dobírat. Toto můžete často potlačit hned v zárodku tím, že je aktivně začnete přesvědčovat ke změně. Pokud se s Vámi budou dohadovat, poproste je, aby se podívali na videa a přečetli si letáčky, knihy a články zabývající se životními podmínkami hospodářských zvířat. Je velká pravděpodobnost, že po několika takových příležitostech se budou tématu vyhýbat.

Shrnutí

Nejlepší službu uděláme, když pro své přátele a rodinu budeme pozitivním vzorem a ukážeme veganství v dosažitelném světle. Přijetí faktu, že veganství je relativně novým fenoménem a jen málokdo se narodil veganem, nám může připomenout, že máme být pokorní, když se druhým snažíme ukázat náš úhel pohledu. Pokud chcete mít opravdu velký vliv na druhé, staňte se dobrovolníkem a dárcem Vegan Outreach!